JAK VYPADÁ SPOLUPRÁCE

Aby bylo srozumitelné, jaké služby poskytuji, rozděluji svoji expertízu zde na webu na koučování a psychologické poradenství. V obojím mám několikaleté vzdělání a bohaté zkušenosti.

 

Vím, jak těžké může být rozhodnutí, jakou službu vlastně potřebujeme. V následujících odstavcích s vámi proto budu otevřeně sdílet má zamyšlení k profesi psychologů a koučů. Teď už jen hrnek horké tekutiny do ruky, je-li libo, a můžeme jít na to.

Aby člověk mohl být psychologem, potřebuje úspěšně dodělat magisterské studium, rozsáhlou stáž a v prvních letech pracovat pod garantem.

 

A aby člověk mohl být koučem? Pravda je taková, že koučem se může stát každý, neboť tato profese v současné době není nijak regulovaná. Znám jedince, kteří si začali říkat "kouč" po absolvování víkendového kurzu.

 

Myslím si, že pokud má člověk soudnost a pokoru, bude chtít nejdřív do problematiky opravdu proniknout, než začne tímto způsobem pomáhat lidem. Většinou tomu tak je. Ale asi si dovedete představit, že ne vždy.

Já osobně jsem velmi vděčná za svůj dvouletý magistr a dvouletý výcvik pro kouče. Pokud bych zůstala jen u magistra, tak si dovedu představit, že bych neměla tak silný záběr na cíl a na opravdovou změnu k lepšímu. Dost možná bych se někdy spolu s klienty topila v mluvení o jejich problémech.

 

Kdybych měla za opaskem jen koučovací výcvik, pak si dovedu představit, že bych nebyla schopna účinně pomoci například úzkostným klientům. A vzhledem k tomu, že zvýšená úzkost je epidemie této doby a trpí jí více než polovina moderní populace, tak by to byla velká škoda.

 

Mimochodem, pokud nevíte, co úzkost přesně je, tak to neznamená, že jí netrpíte. Existuje totiž spoustu pojmů a málokterý laik se v nich vyzná. Strach, stres, nervozita, úzkost, neuróza, tréma, neklid, napětí, pocit stažení, tlak. Zkuste se normálního člověka zeptat, ať vám popíše rozdíl mezi nimi. Nejspíš neuspěje a v průběhu té snahy si ještě přivodí nejmíň tři zmíněné symptomy.

V předchozím odstavci jsme naťukli téma emocí. Pokud bych měla zobecnit, jaká témata se hodí spíš na psychologa, pak bych řekla, že jsou to právě emoční témata. Je to sice velká generalizace, avšak blogová forma nám nedovoluje dlouze relativizovat.

Na koučink se mohou více hodit témata jako pracovní posun, produktivita, lepší plánování času, lepší plánování projektů, work-life balance.

Není těžké si představit, že i přestože se snažím témata nějak oddělit, prolínají se. Například za slabší produktivitu někdy mohou emoční problémy. Za neposouvání se v práci někdy může nedostatek asertivity. V překladu strach. Jejda, máme zde další emoční problém.

Chtěla bych vám dnes předat jedno tajemství. To tajemství je, že pokud bychom pátrali po příčině jakéhokoliv problému, vždy v té nejhlubší vrstvě bude právě emoce.

Mohlo by se teď zdát, že tím nahrávám spíše psychologii. A možná to tak opravdu je. Pokud totiž k sobě budeme upřímní, pak z čeho vychází koučování? Především z otázek a přijití si na vlastní řešení, ano. Ale na čem jsou tyto otázky a řešení postaveny? Ano, tušíte správně. Většinou na poznatcích z psychologie. Je sice milion způsobů, jak být šťastný, ale je jen pár kategorií, do kterých tyto způsoby patří. A tyto způsoby již byly povšimnuty, byly popsány.

Je tu jeden zádrhel. Často lidé, kteří potřebují psychologa, volí kouče. A ti, kterým by se líp dařilo s koučem, volí psychologa. Je to velký paradox. Ale s ním se seznámíme zase v dalším článku.

A pak je tu ještě jeden zajímavý fenomén. Říká se mu terapeutický vztah. Ve výsledku to často nejsou konkrétní techniky a postupy, díky kterým se naše situace zlěpší. Na konci dne je to o tom, jak si lidsky sedíme s odborníkem, který právě sedí naproti nám. Je nám sympatický? Chová se profesionálně? Vykazuje empatii? A zárověň nadhled? 

Coach & Psychologist in English Prague

​© 2013 - 2020    Lucie Úblová, M.A.  |  Kouč a psycholog  |  Praha 1

  • w-facebook