Předsevzetí, motivace a prokrastinace
Mají předsevzetí smysl a jak vlastně na ně? Co když nás brzdí prokrastinace? Na tyto a další otázky odpovídám v rozhovoru pro Týden.cz. Děkuji za něj Lence Jančarové.
Měsíc plný předsevzetí. Tak by se dal jednoduše označit leden, kdy se většina z nás snaží hubnout, nekouřit nebo pravidelně sportovat. Do druhého únorového týdne ovšem už čtyři pětiny z těch, kteří si předsevzetí dali, své plány vzdávají. Jak si správně stanovit cíle a vytrvat? A dá se porazit prokrastinace? Nejen to prozradila v rozhovoru pro on-line deník Týdne.cz psycholožka a osobní koučka Lucie Thomas (roz. Úblová).
Podle posledních průzkumů si dává novoroční předsevzetí více než polovina Čechů. Myslíte si, že to má nějaký význam?
Je to pravda, lehce nad polovinu lidí si dává předsevzetí a asi deset procent je pak skutečně splní a někam je to posune. Rozhodně si myslím, že to smysl má. Je lepší si dát nějaké než žádné, doporučuji zvolit jedno nebo dvě. Důležité je si své cíle stanovit správně. Často si lidé dají jako předsevzetí něco, co si myslí, že by dělat měli, ale vlastně to dělat nechtějí. Předsevzetí se mnohdy týkají zdraví, takže například více cvičit, zhubnout nebo konzumovat více zeleniny. Přijde jim to správné, ale ve skutečnosti je u nich třeba hodnota požitkářství silnější než touha zlepšit své zdraví. Zkuste tedy mít předsevzetí v souladu se svými hodnotami, případně si hodnotový systém „přeprogramujte“, ať už sami nebo s pomocí odborníka.
Cíle by tedy neměly být ani příliš vysoké?
Přesně tak, je lepší být realista. Výzkumy například říkají, že co se to-do listů týče, většina lidí má tendenci až dvakrát přeceňovat, co je možné za den stihnout. U předsevzetí je to podobné.
Jak by si měl člověk správně stanovit svá předsevzetí?
Tady bych mohla nabídnout otázky pro sebekoučování, které s tím pomohou. Zkuste se sami sebe zeptat: Co by mohlo z toho následujícího roku udělat ten nejlepší rok mého života? Za jakou jednu změnu v životě bych byla opravdu vděčná? Jaká jedna změna by mě mohla objektivně posunout? Čeho bych mohl jednou litovat, že jsem neudělal? Tohle jsou skvělé otázky, které pomohou si předsevzetí dobře vymyslet.
Mohou nedodržená předsevzetí vést až k úzkostem a depresím?
U někoho ano, u někoho ne. Je pravda, že přehnaná předsevzetí a ambiciózní cíle představují někdy formu sebetrýznění. Někteří lidé jsou zvyklí sami sebe shazovat, kritizovat se, nedoceňovat se a tím, že si na sebe vymýšlejí takové biče pak tvoří začarovaný kruh. Když ty věci totiž nesplním, tak mám zase důvod se kritizovat. Tedy ano, je dobré být realista a postupovat menšími, ale udržitelnými kroky.
Teď trochu opustíme předsevzetí. Jedním z novodobých problémů společnosti je takzvaná prokrastinace, tedy odkládání povinností na později. Na svých webových stránkách tvrdíte, že prokrastinace nutně nesouvisí s leností. Čím je tedy zapříčiněna?
Prokrastinace je systémový problém, většinou jde o více příčin dohromady. Stejně tak neexistuje jedna věc, kterou by se prokrastinace mohla odčarovat. Dám příklad: někteří lidé chtějí být dokonalí v každé životní oblasti. Reálně po nich sice nikdo tu dokonalost nechce, ale je to něco, co jim v posledních letech vnucují dokonalé fotky na sociálních sítích či různé příběhy o lidech, kteří se stali milionáři do patnácti let a podobně. Podporuje to v nich pak přístup „všechno nebo nic“. A když mají pocit, že nemůžou mít všech