top of page
  • Lucie Thomas, M.A.

Co (ne)dělat, když vztah drhne

Co s tím, když se člověku srdce roztříští na tisíc kousků, případně chce na tisíc kousků roztříštit partnera?



Nejste ve svém vztahu spokojeni? Dejme tomu, že se vám dlouhodobě nedaří zavést respekt a symetrickou komunikaci vysvětlenou v 1. Moudru (ke stažení zdarma). Partner si nemyslí, že dělá něco špatně. Případné zlepšení jeho chování trvá vždy jen chvilku. Nebo jste svůj protějšek poznali v několika bodech 2. Moudra o nevhodných partnerech – odepisuje pomalu, nechce se bavit o budoucnosti apod. Anebo jsou ve vztahu ještě další, závažnější, problémy. Co dál?

Nejdřív bych vás chtěla podpořit. Vím, jaké to je, když někoho milujete a chcete s ním být šťastní, jenže to drhne. Partner stále dělá něco, čím vaši pohodu sabotuje. Dělá něco, co vás zraňuje nebo vám to hodně vadí, a i když jste si s ním už tolikrát promluvili, stále se to opakuje. Anebo je každou chvíli problém s něčím jiným. Vím, jak těžké to je. Člověk zažívá mnoho emocí, které nejsou příjemné.


Tyto pocity jsou typické a známe je skoro všichni:

  • Bezmocco víc můžu udělat? Co mám dělat jinak?

  • Smutekproč se v našem vztahu takto chová?

  • Lítostmohlo by nám spolu být hezky, proč se nesnaží víc?

  • Strach a úzkostco s námi bude dál?

Nikdo nechce zažívat podobný Long Island Ice Tea emoční koktejl. Přesto se to děje každý den milionům lidí ve vztazích, které drhnou. Je zajímavé, že i když se někteří kvůli svému vztahu cítí špatně skoro každý den či obden, nechtějí si přiznat, že nejde o hezký vztah.


Možná si kvůli své komplikované minulosti říkají, že láska prostě bolí a že to se tak přece dělá, toho druhého stále tolerovat a být trpělivý. Víte, že trpělivost je odvozena od slova trpět?


Tady bych chtěla napsat jedno velké a rezolutní NE. Nevěřím tomu, že naším úkolem na tomto světě je trápit se kvůli jakémukoli partnerovi.


Existuje jeden nešvar, který bych ráda zmínila. Tím je, že zamilovaný a/nebo naivní člověk si dovede omluvit úplně cokoli.


Jak takové omluvy mohou vypadat? Kupříkladu:

  • Když on měl těžké dětství!

  • Když ona ho bývalá přítelkyně hodně omezovala!

  • Když on dřív trpěl na úzkosti!

Dovolte mi vás challengovat. Co sejde na tom, že jste si v hlavě vytvořili důvody, proč je partner kvůli minulosti takový a makový? Hlavní by mělo být to, jaký člověk je právě teď s vámi. Pokud už se partner projeví jako nevyhovující, co na tom sejde, že je takový proto a protamto? Realita je, že vedle něj nejste šťastní a ty důvody, proč tomu tak je, jsou vedlejší.


Kdyby nás ty důvody, proč se člověk chová určitým způsobem zajímaly čistě ze zvědavosti, pak je to celkem v pořádku. (Zvědavost je mimochodem velmi důležitá hodnota, kterou bychom si měly celý život uchovat.) Nebo ho chceme trochu lépe pochopit? A snadněji se smířit s tím, jak špatně se k nám choval a pak jít o dům dál? Ano, to dává smysl.


Skutečnost je však taková, že často hledáme důvody jeho chování a stokrát si je dokola omíláme v hlavě nebo s kamarády proto, abychom:

  • si to chování omluvily před sebou,

  • si tím jeho chování omluvili před ostatními, když o něm mluvíme,

  • si o této „problematice“ něco načetli a mohli mu pak nenápadně poskytnout „amatérskou terapii“.

Ať hodí kamenem, kdo se v tom nepoznal. Kdo to někdy už nezažil. Nebojte, i já to mám za sebou. Kolem patnácti jsem z těchto důvodů pročítala horoskopy a snažila se najít řešení tam (nedoporučuji). Pak přišly dívčí a dámské časopisy, pak strýček Google a s přibývajícím věkem dokonce i odborné knihy.

„Víte, kolik psychologů je potřeba na výměnu žárovky? Jen jeden. Ale ta žárovka se musí chtít změnit.“

Podobně jako s žárovkou výše je to i s partnerem. Vidíte, jak si něčím ubližuje? Jak v něčem neumí chodit? Jak nevyužívá svůj potenciál a ztrácí čas třeba neustálým hraním her, pitím s kámoši nebo u zvláštních youtube videí?


Rozumím vašemu trápení. Mám hodnotu osobního rozvoje na tom nejvyšším místě, a tak je pro mě bolestivé přihlížet tomu, jak někdo zahazuje svůj čas a energii. Je to o dost horší, když jde o našeho partnera.


Smutnou pravdou je, že partner často nechce přijmout vaši pomoc. Vaši podporu. Vaši motivaci. Vaše rady a nápady. Pokud něco nechce změnit sám, tak s ním nehnete. Anebo hnete, ale může se to rychle obrátit proti vám. Nakonec vás může osočit z toho, že na něj tlačíte, že se chováte jako jeho rodič, že máte pořád s něčím problém a tak dále.


Účelem tohoto článku je podpořit vás v tom, abyste nikdy neztráceli naději, že si zasloužíte vztah, který bude váš život obohacovat, ne ho dělat těžším. Když tedy nejste spokojení, neztrácejte roky analýzami toho druhého ve snaze mu pomoct a změnit ho. Raději postupujte jedním z těchto dvou směrů: 1. buďte pokorní a ten boj vzdejte, anebo 2. buďte co nejvíce upřímní a otevření. Zajistěte, aby druhý rozuměl, že nejste spokojení, že chcete něco jinak a jak by to podle vás mělo vypadat.


Pokud se s partnerem dohodnete a je změnám otevřený, pak ho podporujte a povzbuzujte. Jen se snažte, abyste na jeho seberozvoji nikdy nepracovali víc, než on sám. Na rozdíl od psychologa, vy za takovou práci nikdy nezískáte pochvalu ani peníze.


Naopak SEBErozvoj je něco, co se vám v životě vrátí mnohonásobně. Dobře si tedy rozmyslete, kam svůj čas a energii vložíte. Držím vám palce, ať se situace vyvine co nejlépe pro vás.

Další tipy na řešení partnerských trablí najdete v Kapitolách 1 – 3 mé knihy Moudra pro holky.



PS: Chtěli byste dostat na e-mail další články, až vyjdou? Zde se můžete přihlásit k odběru. Nemám ráda spam stejně jako vy a tak se ho nemusíte bát, slibuji!

bottom of page