Kdybyste měli říct jednu věc, která vás ve vašem vztahu trápí nejvíc, co by to bylo? Zeptala jsem se mých sledujících na Instagramu a dostala několik desítek odpovědí. Nepřekvapilo mě, že šlo o stejné věci, které s klienty probíráme v poradně! Jako psycholog se snažím vidět nejen symptomy – tedy problémy, které právě akutně či chronicky pociťujete, ale také jejich příčiny. Přečtením tohoto článku získáte vědomost o třech nejčastějších příčinách partnerských problémů a způsobech, jak jim předejít nebo je účinně řešit. Pojďme na to!
Poznámka: slovo partner je v článku užito obecně pro člověka, se kterým jste zrovna ve vztahu.
První příčina problémů: Komunikační (ne)dovednosti
Znáte to, když máte při rozhovoru s partnerem pocit, že vyletíte z kůže? Já ano. Snad nejčastější příčinou vztahových problémů jsou komunikační (ne)dovednosti. Jak se projevují? Co jsou poznávací znamení?
Tady jsou některé vztahové stížnosti, které jste mi poslali:
– nechce se mnou mluvit,
– nerozumíme si,
– stále se jen hádáme,
– musím jí číst myšlenky,
– nemluví o svých pocitech.
Rozeznáváte něco z toho i ve svém vztahu? Cítíte dlouhodobě, že nejste úplně spokojeni s tím, jak vaše partnerské rozhovory probíhají? Pokud ano, je pravděpodobné, že jeden z vás či oba mají rezervy v komunikačních dovednostech. Nebojte, v komunikaci není dokonalý nikdo. Zásadní však je být si svých rezerv vědom a pracovat na nich. Snažit se. Alespoň trochu!
Náš komunikační problém může být spíš povrchový a nesložitý na zlepšení, nebo může být hlubší a zavánět třetí příčinou, ke které se za chvíli dostaneme. Protože se vztahové komunikaci věnuje celá první kapitola mé knihy, kterou si můžete zdarma stáhnout, nepůjdu zde příliš do hloubky. Ve zkratce jde o to pochopit, jak má správná komunikace vypadat a snažit se tomu postupně přibližovat (zatímco akceptujeme, že dokonalé to nikdy nebude).
Základní dovedností k osvojení je potom tzv. symetrická komunikace, která je jak prevencí komunikačních problémů tak i jejich řešením. Jak symetrická komunikace vypadá? V rozhovoru je cítit vzájemný respekt – nikdo nemá patent na pravdu ani se nebojí se vyjádřit. Oba partneři umí nejen mluvit, ale i se ptát a projevit upřímný zájem o druhého. Dovedou hovořit o starostech, ale i radostech. A také jim nevadí spolu mluvit o budoucnosti, čímž se volně dostáváme k následujícímu bodu...
Druhá příčina problémů: Kontrast v „investici“ do vztahu
Máte někdy pocit, jako by vaše láska a péče ve vztahu byla brány zcela automaticky? Mrzí vás to? Některé vaše stížnosti napovídají tomu, že je vztah nevyrovnaný co se týče snahy – tedy v „investování“ času, energie a citů. Příčinou tohoto problému není nutně to, že se partner nesnaží dost, jako spíš onen kontrast, tedy rozdíl mezi vašimi snahami. Pokud by se oba snažili podobně, ať už více či méně, nejspíš by byl váš pocit ze vztahu lepší.
Kontrast lze vycítit z následujících stížností:
– můj muž se přestal snažit (už nejsou různá překvapení a gesta jako na začátku),
– není ochotný dělat kompromisy, svoji svobodu miluje nadevše,
– bere mě jako samozřejmost a je si mnou až moc jistý,
– málo si svého partnera vážím,
– nemám na sebe čas.
Řekli jsme si, že příčinou těchto problémů může být rozdíl ve snaze partnerů. Zkusme se zamyslet, co to mohlo způsobit. Existuje mnoho scénářů, ale tento je asi nejčastější: pasivnější partner vycítil, že i s nižším nasazením budou jeho vztahové potřeby naplněny. Lidé mají přirozenou potřebu testovat, kolik úsilí musí v různých životních oblastech vynaložit, aby se dobrali k uspokojivému výsledku. A především se nechtějí předřít, když to není nutné. Pokud tedy partner zjistí, že jablko ze stromu spadne, když do něj drcne ramenem, proč by si chodil pro žebřík? Nač zbytečné úsilí? Tento mindset má ve vztazích mnoho lidí.
Prevence? Přemýšlejme pravidelně nad tím, jak se ke svému partnerovi chováme a zda mu dáváme tolik pozornosti, lásky a pomoci, kolik si zaslouží. Pokud jsme na opačném břehu – všímáme-li si nějakého trendu, který se nám nelíbí, řekněme to nahlas hned a ne až za rok, když už se partner ustálil v režimu, který nám nevyhovuje.
Řešení již nastalého problému? Přestat být tak laciný! Uvědomit si svoji hodnotu a nastavit si v sobě i nahlas s partnerem taková pravidla a hranice, která nedovolí, že jeden dělá pro vztah významně víc než druhý. Uvědomit si, že vztah byl měl být jen jedním z několika pilířů našeho životního štěstí. Na jedné nožičce se židle neudrží! Stát se trochu sobečtější, trochu víc energie investovat do svých projektů než do vztahu a od partnera naopak vyžadovat trochu víc.
Například: „Pokud mám být v tomto vztahu spokojená, pak potřebuji, abychom jednou týdně večeřeli spolu a povídali si“. Nebo: „Abych se cítila doceněná, je pro mě důležité, abys mi poděkoval, když pro tebe uvařím“. Někdy se totiž partner také nesnaží tak, jak bychom si přáli i proto, že o tom dost nemluvíme a čekáme, až mu/jí to jednou dojde samo. To se nemusí stát a není to chyba partnera.
Třetí příčina problémů: Jeden či oba partneři potřebují terapii
Nalijme si čistého vína. Mnoho z nás ví, jak by „správná“ komunikace měla vypadat. Ale stejně nám nejde provést trvalejší změnu. Víme, že bychom na partnera neměli křičet. Víme, že žárlíme zbytečně. Ale „nedovedeme“ si pomoct. V těchto případech by nám mohla pomoct terapie. Pojďme se podívat na pár vašich stížností:
– „moje ego je při hádce silnější než snaha o konstruktivní řešení“
Něco nás v minulosti zasáhlo tak, že se cítíme ohrožení, a tak když přijde na hádku, dáme egu přednost před konstruktivním přístupem, přestože víme, že to není dobře. Toto zní jako problém na způsob „nemohu si pomoct“. Jde o ideální scénář pro vyhledání pomoci odborníka.
– „dlouho přehlížím chyby a potom následuje výbuch“
Tady může jít jen o to, že se potřebujete naučit častěji mluvit o svých pocitech a potřebách. Pokud je vám v tom ale z nějakého důvodu špatně, zbytečně se bojíte konfliktu či opuštění (kvůli předchozím zkušenostem s partnery či rodiči), můžete zvážit terapii.
– „zbytečně žárlím já/partner“
Trocha žárlivosti ničemu neškodí. Pokud je jí víc a není opodstatněná, nejspíš na vás vykukuje nějaký strach z minulosti. Možná vás podvedl minulý partner nebo vy jeho, možná mezi rodiči byla nevěra. Pokud logicky víme, proč to s žárlivostí přeháníme ale „nedovedeme si pomoct“, opět doporučuji zvážit terapii.
– „jsem v podřízené roli, mám nedostatečné hranice“
I toto zní jako problém z přihrádky „vím, co je špatně, ale nedovedu si pomoct“. Je potřeba zapracovat na sebevědomí. Zahojit rány z minulosti, lépe poznat samu sebe a vytvořit si pro sebe životní vizi, která dodá potřebnou sílu na sobě dlouhodobě pracovat a vyžadovat lepší zacházení od partnera (případně od něj odejít a najít si vhodnějšího). Zkuste nejdřív nějakou knihu či kurz pro ženy na téma sebevědomí (tomu se věnuje i moje kniha Moudra pro holky). Pokud nepomůže dostatečně, zvažte návštěvu terapeuta. Život je příliš krátký na to, abychom dlouhodobě zápasili s problémy, které by zkušený odborník dovedl pomoct vyřešit za pár sezení.
– „prý se přítele moc vyptávám, nechce se mnou sdílet pocity, je introvert“
Introverze není špatná. Neschopnost sdílet pocity je. Pozor, tyto dvě věci nejsou jedno a to samé. Nedovolme svým partnerům a ani sami sobě, abychom rutinně používali introverzi jako důvod, proč se o něčem nechceme bavit nebo proč nedovedeme dát své pocity do slov. Poradenská sezení či terapie mohou pomoct s tím, abychom se stali uvědomělejší lidé a také lepší partneři. Introverze je v pořádku, ale emoční a komunikační uzavřenost zbytečně kazí jak životní tak vztahovou spokojenost.
A je to! V článku jsme si rozebrali tři hlavní příčiny různých partnerských problémů a nastínili jejich prevenci i řešení. Mnoho menších věcí můžeme zlepšit s pomocí partnera či rad rodiny, přátel a internetu, na záludnější potíže si můžeme přizvat pomoc v podobě knihy, kurzu nebo odborníka. Jedno je však jisté – vše je řešitelné! A zvlášť, když jsou na to ve vztahu dva. Chcete si přečíst víc o zmíněné symetrické komunikaci a dalších tipech pro hezký a spokojený vztah? Pořiďte si moji knihu Moudra pro holky, anebo si stáhněte první kapitolu zdarma. Potkám vás tam!
PS: Líbil se vám tento článek a rádi byste čas od času dostali ode mě na e-mail nový? Zde se můžete přihlásit k odběru. Nemám ráda spam stejně jako vy a tak se ho nemusíte bát, slibuji!