„Když cítíte v okolí zápach, hádejte, jak budete za chvíli vonět i vy?“
Glosu berte trošku s nadhledem. Určitě jsme ale všichni zažili to, když člověk přijde domů z baru nebo ne úplně vybrané restaurace a má pocit, že by se měl rovnou celý hodit do pračky. Je to taková menší metafora k tématu dnešního článku. Naše prostředí nás totiž ovlivňuje vskutku mimořádně. A co když se obáváme, že vliv některých lidí na nás je spíš negativní?
Jak poznat, že je třeba někoho „odříznout“?
Poznáte to mimo jiné tak, že v jeho přítomnosti děláte něco, co se vám úplně nelíbí. Například se s tím konkrétním člověkem sotva dostanete ke slovu a většinu „rozhovoru“ jen posloucháte jeho příběhy a strasti. Nebo máte ohledně vztahu rozpačité pocity. Například se kamarádíte s partou, která se každý týden nutně potřebuje setkat a společně se opít. Na jednu stranu je máte rádi a někdy ty historky z takových „pitek“ opravdu stojí za to, ale na druhou stranu vás nebaví bolehlav, zabitý druhý den nebo občasné morální kocoviny. Tady se vyplatí se pořádně zamyslet, jaká jsou skutečná pozitiva a negativa takových vztahů. Obvykle nemáme opakující se rozpačité pocity jen tak pro nic za nic.
Trochu toxický vztah taky poznáte podle toho, že se často cítíte k něčemu nucení nebo nabádaní, ať už to ten člověk dělá vědomě, nebo nevědomě. Například – víc pít, kouřit, experimentovat s drogami, jakkoli riskovat své bezpečí či zdraví (například jízda autem bez řidičáku či v opilosti, skákání do neznámé vody, styk bez ochrany) apod.
Tohle nutně nemusí znamenat, že ten člověk je hned toxický. Může tam hrát roli, že ten druhý je velmi mladý, anebo nevyzrálá osobnost. Kroutí se mi prsty, když si představím, že jsem asi v 11 letech nabádala kamarádku k tomu, ať se mnou leze na střechu našeho domu. Byly tam samozřejmě schody, ale stejně. Zvládly jsme to, nicméně znovu bych do toho už nikoho neponoukala.
Často může být dost těžké posoudit, o co jde. Obecně je moje rada v tu chvíli být dospělejší a moudřejší než ten druhý. Zkrátka říct ne a neriskovat. Možná budete chvíli za nudné, ale riskovat své zdraví (někdy i život) za machrování se nemusí vyplatit. Lepší nudný než mrtvý, nebo ne? Většina lidí nemá problém s pudem sebezáchovy. Problém nastává v opilosti. V podnapilém stavu je náš úsudek často velmi zkreslený a naivní, a proto si na to dávejte pozor.
Česká nátura je bohužel velmi nakloněná konzumaci alkoholu. Sama jsem si na vysoké škole prošla fází, kdy jsem pařila skoro každý víkend. Jistě, byla to většinou celkem zábava, ALE cítím jako svoji morální povinnost tady upozorňovat na stinné stránky pití a podněcovat vás k moudrému a střídmému přístupu. Je určitě v pořádku zažít si období plné zajímavých akcí. Nicméně není nic skvělého na tom ještě po pětadvacítce vymetat podniky každý víkend. Pevně věřím, že by lidé měli mít smysluplnější životní cíle než propařit celé mládí, nebo dokonce dospělost. Když bude člověk vybíravý na lidi kolem sebe, stát by se mu to nemělo.
Různorodé vlivy okolí
Mnoho lidí si myslí, že je rodina ovlivňovala v dětství a potom už ne. Naopak platí, že vliv rodiny z dětství nás do určité míry bude ovlivňovat až do konce života. A také je pravda, že čím komplikovanější rodinné vztahy máme nebo čím víc jsme s rodinou v kontaktu, tím větší je ten současný vliv. O tomto tématu ale pohovořím víc někdy příště.
Ovlivňují nás přátelé i „pouzí“ kolegové – máte v práci pár sympatických lidí, kteří rádi chodí do posilovny? Možná se k nim jednou přidáte. A bez nich byste do toho třeba nikdy nešli.
Sledujete každé nové video, které vydá váš oblíbený YouTuber? Čtete každý rozhovor, který vyjde s vaší oblíbenou celebritou? I zde dochází k ovlivnění.
Faktem ale je, že nejvíc nás v dospělosti ovlivňuje partner, neboť s ním trávíme mnoho času. A proto je tak důležitý výběr člověka, který bude mít tu čest.
Ovlivní vás i osamělost
Ovlivňuje nás i absence lidí v našem životě. Dalo by se říct, že čím míň lidí kolem sebe máme, tím menší je střet s jinými postoji, názory a realitami, a tím víc je člověk svůj. Možná i proto je mnoho jedináčků a samotářů „speciálních“.
Nelze hodnotit, zda je jistá úroveň osamělosti dobrá, nebo špatná. Je na každém, aby se rozhodl sám – zda to tak má dobrovolně, anebo nedobrovolně. Pokud nedobrovolně, pak není důvod cítit bezmoc – i s velkou introverzí či stydlivostí se dá něco dělat, pokud člověk chce. Jen je tady často dobré vyhledat odborníka. Ne vždy nám rodina či kamarádi dovedou poradit tak, aby nám to opravdu pomohlo a přispělo to k trvalé změně.
Váš vliv na druhé
Máloco je v životě jednosměrné, a ani tady tomu není jinak. Ne, nejste jen „obětí“ vlivů ostatních lidí. I vy jste někdo, kdo má v moci tvořit sebe, svoji cestu, a tím pozitivně ovlivňovat ostatní. Když se zanedbáváte, nejste dobrým příkladem pro nikoho. Ale když na sobě pracujete, nikdy to není jen o vás – pracujete vlastně i na lidech okolo. Inspirujete a motivujete je k tomu, aby byli také lepší.
Sebekoučování
Pokud máte chuť a chvilku, zkuste pár minut reflektovat nad svojí současnou sociální situací a jejím vlivem na vaši prosperitu. Za koho jste ve svém životě vděční? Kdo ve vás spíš probouzí rozpaky? Třeba přijdete na to, že by bylo fajn se k některým lidem přiblížit, od jiných se oddálit anebo si najít kontakty nové. Zkuste vymyslet jeden akční krok, který vás posune o level dál.
Další myšlenky a tipy na toto téma najdete v Kapitole 5 mé knihy Moudra pro holky.
PS: Chtěli byste dostat na e-mail další články, až vyjdou? Zde se můžete přihlásit k odběru. Nemám ráda spam stejně jako vy a tak se ho nemusíte bát, slibuji!
Comments